Titulní stránka


Brněnský občasník


Stránky autora


Zpět do výběru


 


BRNĚNSKÝ OBČASNÍK


číslo 5 - ročník XVI. - prosinec 2006

Vydává: Oddělení Dokumentace tyflopedických informací Technického muzea v Brně
Purkyňova 105, 612 00 Brno - Královo Pole

     
     

OBSAH ČÍSLA


O fondu pomůcek v muzeu
Fantastický listopadový den
Vánoce jsou za dveřmi...
Na závěr roku






O fondu pomůcek v muzeu


Milí čtenáři, od doby, kdy se brněnské Slepecké muzeum stalo součástí Technického muzea v Brně, přibylo do oddělení Dokumentace tyflopedických informací (dále jen odd. DTI TMB) mnoho zajímavých přírůstků. Především to byly dary od PhDr. Josefa Smýkala. Daroval tři busty (Valentina Haüye, Louise Brailla a Karla Emanuela Macana) v hodnotě 60 tisíc Kč. Všechny busty pro něj vytvořil výtvarník David Moješčík. Od téhož dárce jsme obdrželi také repliku psací pomůcky, kterou používal Karel Emanuel Macan, v hodnotě 2500 Kč , matrici mapy Střední Evropy, maďarský kazetový magnetofon, repliku dorozumívacího strojku nevidomého s hluchoslepým, které jsme viděli v madridském slepeckém muzeu a povelovou vysílačku (nový typ).

Dřevěnná rozkládací mapa Josefa Bezecného Neméně zajímavým darem je telefonní ústředna, kterou používala první nevidomá telefonistka v brněnském ústavu pro nevidomé Anna Adamcová. Členové nákupní komise TMB zakoupili pro sbírkový fond odd. DTI mluvicí tiskárnu Index Everest v hodnotě 12 tisíc Kč. Nevidomý Viktor Sedlář obohatil sbírku našeho oddělení o dva cívkové magnetofony. Pracovníci občanského sdružení Nová Akropolis přispěli do sbírkového fondu reliéfy: Kairos, Nápis z Delf, Delfský vozataj (soška), Sokrates (maska), Athena. Pan Klement Lukeš do sbírkového fondu odd. DTI TMB přispěl souborem reliéfních zeměpisných map (papír, plast) italským magnetofonem a stavebnicovým reliéfním globusem, který vyrobili pracovníci ze studijního střediska pro nevidomé v Marburku. Obdrželi jsme také indikátor světla pro nevidomé telefonisty, tzv. prstýnek, kterým nevidomý telefonista kontroloval žárovky, zda svítí či ne. Tento prstýnek daroval pan Jandera z Českých Budějovic. Dále zvířata Martina Kunze od PaedDr. Michala Kuchaře. Hana Hešková darovala kombinovaný indikátor světla a hladiny. Od pracovníků bývalého Tyflokabinetu v Praze jsme obdrželi několik elektronických pomůcek. Od firmy Elvos pak televizní lupu. Ze školy pro nevidomé v Brně - Pisárkách darovali několik pomůcek: psací stroj pro psaní hladkou reliéfní latinkou Johanna Wilhelma Kleina, psací stroj pro psaní Braillovým písmem Oskara Pichta, mechanický lis (zlatička), Schleussnerovu tabulku, tři manuály intonační klávesnice, dvě dřevěné podložky pro vkládání různých geometrických tvarů a dřevěnou rozkládací mapu Josefa Bezecného, učitele v ústavu pro nevidomé v Praze. Z odbočky TMB v Šatově nám věnoval Kleinův psací stroj bývalý vedoucí PhDr. Rudolf Venera. Dále to byly terčíky k telefonní ústředně od Marie Hájecké. Pavla Valníčková-Francová darovala odd. Dokumentace tyflopedických informací TMB sbírku sportovních medailí, pohárů, diplomů a dalších ocenění. Z pražského Tyfloservisu jsme obdrželi vzorník tyfloideografů pro orientaci v interiéru veřejných budov, které vyrobil známý český výtvarník a slevač Štěpán Axman, minutník, ruský slepecký budík, náramkový indikátor světla pro telefonisty a neskládací bílou hůl. Z brněnského Tyfloservisu jsme získali bílou hůl (neskládací), bílou hůl opatřenou povelovou vysílačkou (neskládací). Z brněnského TyfloCentra nám věnovali čtecí zařízení pro nevidomé bez monitoru Sunrise.

Jednořádkový strojek pro psaní Braillova písma K. E. Macana Pracovníci odbočky SONS v Liberci darovali do sbírkového fondu psací stroj pro psaní Braillovým písmem nevidomého ing. Miloše Rokose. Od Miloše Šmída pak ruční skener. Pracovníci odbočky SONS v Brně darovali voskovou kreslenku v dřevěném pouzdře, kompletní Cubaritmus, čtyři kusy pětiřádkové písanky, šachy a Pichtův psací stroj. Pracovníci SONS v Praze věnovali do našich sbírek čtyři kusy povelové vysílačky a formu na výrobu šablon pro rozlišení českých bankovek. Josef Hlavinka z Olomouce nám daroval kalkulačku Kempelen, a pražskou tabulku velkou. Od manželů Micewiczových to byl Pichtův psací stroj z roku 1897. Z ústavu sociální péče v Brně - Chrlicích jsme do sbírkového fondu získali mapu České republiky (koláž). Od PhDr. Jiřího Reichla jsme obdrželi kazetový magnetofon značky Slezenga. Z brněnského TyfloCentra nám pracovníci darovali cívkový magnetofon značky Tesla. Stavebnicovou amatérsky vyrobenou písanku ze sololitu věnoval slabozraký Leopold Brükner. Dva kusy postrojů pro vodicího psa jsme obdrželi od vedoucího brněnské pobočky pro výcvik vodicích psů ing. Milana Dvořáka. Nesmím zapomenout ani na Pichtův psací stroj Monika, který daroval pan Zdeněk Vajner. Z knihovny a tiskárny Karla Emanuela Macana jsme obdrželi rozmnožovací zařízení pro kopírování několika kazet najednou, lis pro rozmnožování textů v braillském písmu (obtahovačka), který je na elektrický pohon a nůžky na plechové matrice. Nevidomá sochařka Božena Vavreková-Přikrylová věnovala odd. DTI sochu Milenci a reliéf Strach.

Socha Milenci Boženy Vavrekové-Přikrylové Marie Sedláčková věnovala do sbírkového fondu tehdy vyráběné reliéfní plány: Praha hlavní město, hrady, zámky, památky Středních Čech a také mapu Severozápadních Čech.

Pracovníci redakce časopisu Zora do našeho sbírkového fondu přispěli souborem několika kreseb mladého, tehdy ještě slabozrakého, Karla Emanuela Macana. Členové nákupní komise pro náš sbírkový fond zakoupili malou kameru pro čtení textů slabozrakými osobami ing. Jiřího Karlíka, televizní přijímač věnovala pracovnice knihovny TMB Miloslava Vojtová. Firma Merit z Prahy věnovala starší braillskou mluvicí tiskárnu Index Everest.

Pracovníci zahraničních slepeckých muzeí, internátních škol i jiných firem také obohatili náš sbírkový fond. V Moskvě jsme obdrželi ve firmě Logos dvě alba reliéfních obrázků, kde se vysvětluje pro malé děti jak vypadá např. stůl aj. V tamní internátní škole jsme obdrželi reliéfní mapu Ameriky a model reliéfní ruské klávesnice. V Petrohradu nám pracovníci slepeckého muzea darovali dvě hlavy (matka s dítětem) spojené v těsné blízkosti. Tuto bustu vyrobil nevidomý výtvarník Aleg Zinofjev. Rovněž jsme do sbírkového fondu odd. DTI TMB obdrželi ruský psací stroj, kterému říkají Vlaštovka, protože rozloha klávesnice tohoto stroje připomíná vlaštovčí křídla. V internátní škole pro nevidomé Konstantina Karloviče Grota jsme přivezli reliéfní plán Petropavlovské pevnosti.

Z Florentského muzea Marino-Marini jsme si přivezli dva obrázky vystřižené z plsti a nalepené na papír. Z Milána to byly darované knihy pojednávající o historii, péči a vzdělávání nevidomých v Itálii, a knihu reliéfních obrázků milánské La Scaly.

Z ústavu sociální péče v Báhoni poskytl stroj pro psaní reliéfní latinkou se slovenskou abecedou Johanna Wilhelma Kleina nevidomý Julius Toth.

Ze slepeckého muzea ve Varšavě jsme dostali Garinovu tabulku pro psaní tužkou a také tabulku s posuvným řádkem pro psaní Braillovým písmem. Od soukromého sběratele jsme obdrželi nejstarší používanou dřevěnou podložku pro vkládání cubaritmů.

Z uvedeného vyplývá, že se sbírkový fond našeho oddělení pořád rozrůstá o pomůcky domácí i zahraniční.

Mgr. Eliška Hluší

vedoucí odd. DTI TMB





Fantastický listopadový den


Dlouho připravovaný zájezd do Technického muzea v Brně se uskutečnil 16.listopadu 2006. Vydali jsme se na cestu v obvyklý čas kolem 7 hodiny ranní směrem na Český Těšín, Frýdek-Místek a Brno. Vedoucím zájezdu byl pan Eduard Molin. Hned po výjezdu z Těšína nám nevidomým pan Molin popisoval stavbu rychlostní komunikace, která pokračuje ke svému cíli, výstavbu pilířů na překlenovací most přes obec Třanovice a další projíždějící města. Na dálnici se lze napojit už v Tošanovicích.

Počasí našemu výletu přálo, na tuto roční dobu byl příjemně hřejivý a slunečný den. Do Brna jsme přijeli po 10 hodině. V doprovodu průvodců a po skupinách jsme se dostali do prostor muzea a jeho jednotlivých částí.

Oddělení Dokumentace tyflopedických informací Technického muzea v Brně navazuje na tradici brněnského Slepeckého muzea založeného PhDr. Josefem Smýkalem v roce 1992. Expozice představuje především vidomým návštěvníkům život, práci, kulturu a vzdělávání nevidomých i těžce slabozrakých dětí a dospělých osob. Je možné zde zhlédnout pomůcky vytvořené v první polovině 19. století, ale také ty současné. Mezi exponáty jsou předměty, které usnadňovaly nevidomým a slabozrakým život na území českých zemí, ale najdeme zde i rozsáhlou produkci zahraniční. Součástí expozice je zvuková knihovna, archiv a knihovna publikací tištěných v několika typech reliéfní latinky i Braillova písma, jejichž fondy jsou určeny především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Mohli jsme se seznámit s pomůckami pro psaní tužkou, pro výuku latinky, i s Kleinovými psacími stroji. Dále jsou tam zastoupeny pomůcky pro nácvik Braillova písma, Pichtovy i jiné psací stroje, předměty dokumentující výuku matematiky, geometrie, výtvarnou výchovu. Bohatě zastoupená byla kolekce hodinek, budíků a historických razítek. Najdete tam také pomůcky pro hudební výchovu, zeměpis, společenské hry, předměty pro usnadnění života v domácnosti. Zajímavé byly sázecí stroje pro Braillovo písmo, mechanický lis pro lisování textů v Braillově písmu, klikový lis pro lisování textů v reliéfní latince a rozmnožovací zařízení profesora konzervatoře pro zrakově těžce postižené, Ladislava Korunky, které sloužilo pro tisk Braillovy hudební notace.

Pomůcky, které usnadňují prostorovou orientaci a samostatný pohyb byly zastoupeny souborem bílých holí. Mezi unikáty slepeckého oddělení patřily např. jednořádkový strojek pro psaní Braillovým písmem, který používal Karel Emanuel Macan nebo dřevěná rozkládací mapa Evropy Josefa Bezecného, učitele v ústavu pro nevidomé na Hradčanech z roku 1830 a jiné.

Dalšími sekcemi Technického muzea v Brně, kterými jsme procházeli, byly expozice historických vozidel, letecká historie, nožířství, kovolitectví, železářství, vodní motory a parní turbíny. Zajímali jsme se o principy vodních turbín, např. Peltonvy, Francisovy a Kaplanovy turbíny. Tento princip se používá i nadále na vodních přehradách. Část expozice je věnována významnému vynálezci spjatému s brněnským prostředím, rakouskému Němci Viktoru Kaplanovi, profesoru Německé vysoké školy technické v Brně.

Pro nás, návštěvníky technického muzea, byla atraktivní podívaná na tzv. uličku řemesel. Uličku tvoří dílny hodináře, knihaře, uměleckého zámečníka, krejčího, ševce i holiče. Dílničky nás vtáhly do historie třicátých let dvacátého století. Tuto atmosféru meziválečného Brna doplňuje koloniál s pražírnou kávy, zubařská ordinace, klasickáhospoda či typický pavlačový dům s bytem.

Po ukončení prohlídky jsme se těšili na vydatný oběd, který byl připraven v nedaleké restauraci. Již posilněni a odpočati jsme zajeli na okraj Brna a splnili přání většiny koupěchtivých účastníků zájezdu návštěvou v obchodním domě TESCO.

Naše poslední zastávka byla v podvečer ve známém motorestu U ŽIDA v Bělotíně, kde si každý objednal a zaplatil dle svého přání. Z výletu nás dovezl v příjemné náladě ve večerních hodinách pan Jan Hlawiczka, autodopravce.






Vánoce jsou za dveřmi...


Zasněžená Vídeň Říká se: to nejlepší nakonec. V jednom případě je to určitě pravda. Poslední týdny roku patří k nejhezčím. Vždyť kdo by neměl rád Vánoce! Vánoční trhy najdeme na kdejakém českém nebo moravském náměstí. Poznali jste už ale atmosféru adventu za našimi hranicemi? Ne? Pojeďte se tam s námi podívat.

Vánoční výzdoba v ulicích dokáže zlepšit náladu a navodit příjemnou atmosféru i u těch, kteří jsou jinak po celý rok v neúnavném pracovním tempu. Pokud jste si nedokázali udělat jindy během roku chvilku na odpočinek, je ta pravá příležitost to dohnat. V zahraničí navíc můžete nakoupit dárky, kterými určitě pod vánočním stromkem překvapíte.

Na tradiční vánoční trhy před vídeňskou radnicí zavítá každý rok přes tři miliony návštěvníků, z toho více než půl milionu ze zahraničí. Takzvané Vídeňské kouzlo adventu ale není jen řada stánků s nabídkou vánočního zboží. Za tímto názvem se skrývají různé kulturní a společenské akce, které mají potěšit hlavně nejmenší návštěvníky a nás starší vrátit ve vzpomínkách o nějaký ten rok nazpátek.

Projekt Wiener Adventzauber (Vídeňské kouzlo adventu) na Rathausplatz (Radniční náměstí) měl svoji premiéru přesně před dvaceti lety. Od té doby se počet stánků rozrostl a dnes je před vídeňskou radnicí na 140 dřevěných stánků s nabídkou všeho, co patří k vánoční atmosféře. Děti se mačkají před stánky s hračkami a dospělí zase vybírají z bohaté škály výrobků uměleckých řemesel či vánočních ozdob. Mlsouni a ti, které přepadne menší hlad, mohou ochutnat z pestré nabídky typicky vídeňských sladkých specialit.

Především děti si tady v době adventu přijdou na své. Ve Volkshalle vídeňské radnice si mohou zkusit, jaké to je upéct si vlastní vánoční sušenky. Malí pekaři a pekařky tu každoročně hnětou těsto a vykrajují tvary podle svých představ. V Ježíškově vánoční dílně si mohou pod odborným vedením vyrobit z různých materiálů dárek pro rodiče. Za malý finanční příspěvek se může přidat každé dítě, i to vaše. Před radnicí pak děti najdou nejen Nostalgický kolotoč nebo Ježíškův express, ale povozit se mohou i na poníkovi.

Působivou vánoční atmosféru dodává trhu velký osvětlený vánoční stromek. Pod ním můžete od čtvrtka do pátku od 17 do 17:30 hod. najít Vídeňské Jezulátko, jak předčítá různé pohádkové příběhy. Stalo se už tradicí, že děti Vídeňskému Jezulátku - tedy Ježíškovi - předávají lístky s přáními, co by chtěly najít pod vánočním stromkem.

Od 1. prosince se ve slavnostních sálech vídeňské radnice konají také oblíbená vystoupení chórů, a to od 15:30 do 19 hod. Vstup je zdarma, přijít a odejít můžete kdykoliv. Aby nebylo hudby málo, vždy večer od pátku do neděle (20:00 - 20:30 hod.) hrají pod velkým vánočním stromem trubači.

Vídeňský vánoční trh na Radničním náměstí je otevřen od 18. listopadu do 23. prosince mezi 9. a 21. hod., 24. prosince pak od 9 do 17 hod.

Tradiční vánoční trhy se konají i na jiných místech ve Vídni. Jeden takový můžete najít například před zámkem Schoenbrunn (od 18. listopadu do 24. prosince), další s více než padesáti stánky na náměstí Maria-Theresien-Platz (od 29. listopadu do 24. prosince) a krásný vánoční trh v prostředí úzkých uliček najdete ve čtvrti Spittelberg od 17. listopadu do 23. prosince.

(Magazín ČD pro Vás)






Na závěr roku


Milí čtenáři, opět nám končí další rok a my, ať chceme nebo nechceme, budeme hodnotit jaký byl a připravovat se na ten následující, který má na konci číslo 7.

Pro naše oddělení Dokumentace tyflopedických informací Technického muzea v Brně (dále jen odd. DTI TMB) bude ve znamení připomenutí si 15. leté existence Slepeckého muzea v Brně založené PhDr. Josefem Smýkalem 5. května v roce 1992. V září roku 2000 byl sbírkový fond převeden spolu s jeho pracovníky do TMB jako čtvrté oddělení. K tomuto výročí uspořádáme v měsíci dubnu koncert v sále brněnské konzervatoře Vítání jara a další větší kulturní akce se bude konat v měsíci září (pátek 7. 9., úterý 11. 9.). Uskuteční se setkání slepeckých muzeí Evropy. Kolik pracovníků, ze kterých muzeí přijede, zatím nevím. Jsou závislí na přidělení finančních prostředků. TMB zajistí ubytování a ztravu, výlet do Moravského Krasu i prohlídku brněnských vzdělávacích institucí pro zrakově těžce postižené.

Nyní mi nezbývá než Vám popřát příjemné prožití Vánočních svátků a šťastné vykročení do roku 2007.

za redakci E. Hluší



----------------------------------------

HTML podobu tohoto čísla Brněnského občasníku
připravuje:
Jan Pokorný.

Graficky spolupracuje: Zdeněk Hluší

Graficky optimalizováno pro
MS Internet Explorer 5.x (a vyšší),
rozlišení 1024 x 768, 32bit

 
     
    * * * * *